BRATŘI MAŠÍNOVÉ

Preambule

Jsem příznivcem činů bratří Mašínů, a rozhodně se nedomnívám, že Mašínové a jejich skupina je skupinou teroristů a vrahů.

Obsah tohoto a souvisejících dokumentů je věnován hrdinům českého národa, bojovníkům za svobodu a nezávislost, bratrům Ctiradu a Josefu Mašínovi a Milanu Paumerovi.

Hold vzdávám Václavu Švédovi, Zbyňkovi Janatovi a Ctiboru Novákovi jakož i všem ostatním obětem komunistické zvůle.

Mé zvláštní díky a obdiv patří spisovateli Otovi Rambouskovi, jehož díla mne k zájmu o třetí odboj dovedla a tím dokázala doposud nemožné – probudit ve mně zájem o historii tohoto státu.

O co mi jde?

Mým cílem je upozornit na nezměrné hrdinství, osobní odvahu a vlastenectví skupiny pěti lidí, která ve snaze bojovat proti komunistickému režimu v padesátých letech podnikla několik odbojových akcí a uskutečnila útěk do Západního Berlína s cílem vstoupit do západních armád a bojovat proti komunismu organizovaně s možností aktivní účasti ve třetí světové válce, o které se ve své době předpokládalo, že je nevyhnutelná, s důrazem na činy dvou nejvýraznějších osobností této skupiny, bratrů Ctirada a Josefa Mašínových, synů brigádního generála in memoriam Josefa Mašína, hrdiny, reprezentujícího odpor českého národa proti německé okupaci a člena legendární ilegální skupiny Tří králů B + M + M, operující během druhé světové války.

Jsem rád, že jsem tu dobu (padesátá léta dvacátého století) naplno nezažil. Moc bych si přál, aby se Armáda České republiky naplno přihlásila k vojenské části činů bratří Mašínů (krátce připomínám, že pětičlenná skupina úspěšně vzdorovala přesile cca 20 000 vojáků a policistů). Politické špičky by měly veřejně deklarovat vděčnost České republiky lidem typu bratří Mašínům. Jenže to by to nemohla být Česká republika, a ty špičky by musely také být z jiné země. Jsem realista, a je mi zřejmé, že do konce svých obdivuhodných životů se Mašínovi a jim podobní vděku nedočkají.